Belleofthebrawl

V neděli 24. srpna jsme si připomenuli, že před 64 lety byl proveden třetí spojenecký nálet na chemickou továrnu STW AG v Záluží/Matlheuern. Útok provedly letouny 8. letecké armády USA ze základen ve Velké Británii. Při akci byl jeden ze čtyřmotorových bombardérů B – 17 Flying Fortress sestřelen a zřítil se přímo do areálu dolu Alexander v Hrdlovce/Herrlich.
Spojenecké bombardéry se nad chemickým koncernem STW objevily ve čtvrtek 24. srpna 1944 potřetí. Stroje 15. letecké armády znovu vystřídaly letouny 8. AF, startující ze svých základen ve Velké Británii. Nálet, i když menších rozměrů, než dva předchozí,  již částečně poničenému závodu celkem dost ublížil, neboť do jeho areálu dopadlo 720 pum. Rovnež smrt si vybírala znovu svou daň. Obětí na lidských životech v STW a nejbližším okolí napočítali více jak dvacet. Zahynuli také další letci …

Štafetu opět převzala 8. letecká armáda USA, jejíž letouny startovaly do německého vnitrozemí ze základen na Britských ostrovech. Náletu se zúčastnilo celkem 139 strojů 3. Air division, které shodily 310.9 tun bomb. Kromě Mostu/Brüx byly ještě napadeny další rafinérie, a to v Ruhlandu a Freitalu. Dále pak čtyřmotorové bombardovací letouny útočily na Kiel a Hemmingstedt. Celkem se do dalšího dílu ofenzívy zapojilo 383 Létajících pevností a 52 Liberatorů.

Ráno, mezi 7.25 a 7.48 hodin odstartovalo ze základny Knetishall také šestatřicet letadel od 388. bombardovací skupiny, jejichž osádky měly za úkol bombardovat Most.

Součástí formace byl stroj pilotovaný 1/Lt Charlesem W. Edwardsem, který těsně před zahájením útoku inkasoval zásah flaku a zřítil se do areálu dolu Alexander v Hrdlovce/Herrlich. Pro devět mladých mužů byl nálet vůbec první bojovou akcí.

Letecký poplach nad mosteckou oblastí byl vyhlášen v 11.25 hodin. Letouny nalétávaly v několika vlnách, směrem od Teplic – Šanova/Teplitz – Schönau. Stroj, pilotovaný 1/Lt Edwardsem, byl zasažen do křídla, které se následnou explozí odlomilo a ve vývrtce se řítil k zemi. Podle svědectví letců ostatních osádek by byl zázrak, kdyby se někdo zachránil, přesto se podařilo několika členům osádky vyskočit včas na padácích. Nepodařilo se to všem. Pět jich sestřel nepřežilo. Mezi nimi byl pilot 1/Lt Ch. Edwards, radista S/Sgt W. Manship a střelci Sgt D. Drago, Sgt D. D. Dowis a Sgt V. Barnes.

Havárie přímo do areálu dolu Alexander vzbudila obrovskou pozornost. Dokonce tak velkou, že sám velitel baterie flaku, rozmístěné poblíž Libkovic/Liquitz a Hrdlovky, se osobně jel podívat na místo neštěstí. Plně naložený bombardér však zrovna v okamžiku, kdy se na místo dopadu seběhlo nejvíce lidí, kteří se snažili uhasit vzniklý požár, explodoval a výbuch zabil kromě velitele Koch dalších deset osob. Přímo do areálu STW při náletu 24. srpna 1944 dopadlo 720 pum. Dá se říci, že i když akce podle některých mínění historiků nebyla až tak úspěšná, rozhodně ji lze zařadit mezi ty, které závodu hodně ublížily. Ostatně dokazuje to situační mapa zásahů jednotlivých pum, které do závodu dopadly.

Na krátkou epizodu z třetího náletu si po desetiletích vzpomněla tehdejší laborantka T 200 Gertrud Pollak z Mostu. „Když byl v srpnu 1944 nálet, který byl již třetím v pořadí, běželi jsme se jako zaměstnanci schovat do krytu, který dodnes stojí jako budova či přístavek centrální budovy Teplárny T 200. Tam se nás mohlo tísnit v několika patrech, tuším, že ve třech, asi tak kolem stovky. Tam, kde jsem byla schovaná já, nás bylo asi padesát. Jedna ze svržených pum dopadla přímo na náš kryt. Ozvala se ohlušující rána. Ve všech v ten moment byla malá dušička, ale konstrukce krytu to vydržela. Jenže daleko horší bylo to, co nastalo potom. Vzniklá tlaková vlna nám totiž  odsála všechen vzduch a všichni jsme se málem udusili.“ Tehdy  devatenáctiletá slečna byla navíc ještě pomocnicí DRK – Deutsches Rotes Kreuz, a tak ji poté, co byl ohlášen konec poplachu čekaly ještě další povinnosti, a sice ošetřování raněných.  Později, když v závodě nebyla práce, přešla do nového zaměstnání a na podzim 1944 se z ní stala Flakhelferin na velitelském stanovišti na hradě Hněvíně. Z dochovaných dokumentů lze doložit škody v obci Záluží, kde je v přehledu s razítkem Horního Litvínova uvedeno, že totálně bylo zničeno pět domů a tři byly poškozeny středně. Deset objektů bylo poškozeno lehce. V Dolním Litvínově bylo poškozeno několik domů lehce, a to střepinami z flaku. V Růžodole bylo nahlášeno deset totálně zničených domů. Bomby napáchaly škody také na místní komunikaci a vodovodu.  Bez přístřeší zůstalo jedenadvacet obyvatel.

V Kopistech zůstalo bez střechy nad hlavou 26 obyvatel. Totálně zničených bylo šest domů, středně deset a lehce na tři desítky objektů. V hlášení z 25. srpna 1944 je dále uvedeno, že zahynuli dva němečtí muži z Lager 20/26. Těžce zraněni byli dva nebo tři Němci a jeden Ital. Všichni byli převezeni do nemocnice. Lehké zranění nahlásil jeden z obyvatel, který byl ošetřen. Těžce poškozen byl vodovod na důl Minerva. Zničeno bylo elektrické vedení mezi Kopisty a Růžodolem. Totálně zničených sedm objektů bylo nahlášeno z Dolu Julius III. V prostoru dolu bylo napočítáno šedesát kráterů po bombách a čtyři nevybuchlé pumy. Na odstraňování škod bylo nasazeno na pět stovek mužů z Wehrmacht – Hilfskommanda. Konobrže, Pařidla/Paredl a Souš žádné škody nehlásily. Kronika města Horního Litvínova se zmiňuje o tom, že po náletu byly nalezeny letáky a falešné potravinové lístky. „Několik bombardérů bylo sestřeleno,“ zdůrazňuje zápis.

Znovu zasažen byl také Dolní Jiřetín/Obergeorgenthal II. Přímý zásah dostal dům č. p. 278/37 na Adolf Hitler Straße. Bez přístřeší tak zůstala rodina Antona Hiekeho, Elizabeth Steinmetz a Marie Nagelmüller. Celkem deset lidí. Na stejné ulici, poblíž domu č. p. 267/35, kde žila rodina Josefa Grunda a Maxe Marschalla zůstala nevybuchlá puma, tzv. Blindgänger. Pět obyvatel tak muselo být evakuováno. Přímé zásahy byly zaznamenány na Brüxer Straße, kde byl zničen dům č. p. 66 v němž sídlila firma Windisch a Langelott. Podobně dopadly domy č. p. 35, 37, 62  64, kde byly i oběti na životech. Na stejné ulici pak byly zaznamenány další čtyři trychtýře po vybuchlých bombách. Šest dopadů pum bylo zaznamenáno na Straße der  9. Oktober. Jedna vybuchla v ulici Admirála Hinkeho. Jeden zásah a jednu nevybuchlou pumu evidovali v areálu dolu Qiudo III. Do Lager 22 dopadla jedna bomba, která explodovala, a tři pumy, které zůstaly nevybuchlé.

Osádka letounu B – 17 G, výr. č. 44 – 107202, ze stavu 388. bombardovací skupiny, 563. bombardovací squadrony, 8 AF, přezdívaného Belle of the Brawl – Výtržnická kráska. Základna: Knetishall. Čas sestřelu: 12.46 hodin.

Pilot 1/Lt  Charles W. EDWARDS(0-854337) KIA. Co/Pilot 2/Lt David A. HARMAN – POW/RTD. Navigator 2/Lt Robert M. GRAY – POW/RTD. Bombardier 1/Lt Donald E. MAXON – POW/RTD. Radio/Operator T/Sgt Winfred E. MANSHIP – (36037188) KIA. Engineer 2/Lt  James R. WATSONPOW/RTD. Bail Turret Gunner Sgt Donald L. DRAGO – (19067631) KIA. Low Waist Gunner S/Sgt David D. DOVIS – (39164394) KIA. Tail Gunner Cpl Virgil BARNES – (36764676) KIA. Původním členem osádky byl ještě Rear Waist Gunner T/Sgt W. Rivera, který se ovšem akce na Most/Brüx dne 24. srpna 1944 již nezúčastnil.

 

Výročí: Třetí nálet na STW AG v Záluží/Maltheuern

Post navigation