flak

Dnes je tomu přesně 64 let, co byl proveden druhý letecký útok na rafinérii STW AG v Záluží/Malteuern. Připomeňme si nyní, alespoň krátce, události onoho dne …
K útoku spojeneckých čtyřmotorových bombardérů na chemičku došlo den po atentátu na Hitlera. Provedlo jej celkem 143 strojů 5., 49. a 304. Bomb Wingu. Jejich akce sice rafinérii určitým způsobem ublížila, ale většina bomb dopadla mimo areál závodu. Důvodem mohla být nejen neznalost trasy, ale také skutečnost, že v prostoru cíle bylo vůbec poprvé použito umělého zamlžení oblasti. Část letounů 15. AF toho dne současně útočila na italské seřazovací nádraží v Mestre.

 

Při historicky druhém napadení zálužské rafinérie S.T.W. AG (Sudetenländische Treibstofwerke AG), ke kterému došlo 21. července 1944, byl německý flak opět velice aktivní a podobně jako při prvním náletu, který se uskutečnil v pátek 12. května 1944, byl úspěšný.

Kromě toho, že mnoho strojů 15. letecké armády USA, která na cíl poblíž Mostu útočila ze svých základen v jižní Itálii vůbec poprvé, poškodil, mohl si do svých statistik s jistotou zaznamenat přinejmenším čtyři zničené letouny, protože ty po zásazích dopadly v blízkosti cíle.

Po prvním leteckém napadení, jenž přišlo jako blesk z čistého nebe, se v chemickém koncernu S.T.W. AG usilovně pracovalo na odstranění škod a znovuzahájení výroby tolik potřebných pohonných hmot. Výrobna benzínu sice byla stále v hledáčku bombardovacích svazů spojeneckého letectva, ovšem až do pátku 21. července, se po prvním velkém náletu prakticky nic nedělo. Až když letecký průzkum ukázal, že se hydrogenační zařízení znovu začíná probouzet k životu, rozhodlo se velení pro další útok. Do osudného červencového poledne zažilo Mostecko ve zbytku měsíce května a následně pak v červnu a červenci čtrnáct leteckých poplachů. Patnáctý přinesl opětovný úder z nebe.

Poprvé se sirény rozezvučely patnáct minut po jedenácté. Poplach trval až do 12.45, kdy byl ukončen. Zdálo se totiž, že flak, který hned od začátku spustil palbu, uspěl a útočníky odrazil. Ovšem za několik okamžiků zemí otřásly první výbuchy bomb, které shodila další vlna letounů, a tak byl letecký poplach ohlášen ve 12.55 opět.

Čtyřmotorové bombardéry útočily v několika vlnách a zpočátku bombardovaly zejména prostor mezi městy Chomutov/Komotau a Most, kde řada bomb dopadla například také do katastru mezi obce Slatinice/Deustch Zlatnik, Vršany/Würschen a Holešice/Holtzschitz. Potom začaly pumy dopadat také do areálu chemického závodu ve směru letu, který svazy podnikly od Chomutova.

O leteckém útoku informuje mimo jiné také zápis v kronice Horního Litvínova, který popisuje zejména průmyslová místa postižená náletem.

 

„V několika vlnách přiletěly nepřátelské bombardéry od západní části Sudet. V okolí závodu shodily nespočet pum. Zejména zasáhly Kopisty/Kopitz, Růžodol/Rosenthal, Dolní Litvínov/Niederleutensdorf, Záluží/Maltheuern, novou nádražní budovu v Louce/Wiesa a velké hospodářství v Horním Litvínově/Oberleutensdorf,“ uvádí se v zápisu z 21. července 1944. Ostatně všechny zásahy potvrzují dobové mapy v nichž jsou velice pečlivě zakresleny jednotlivé dopady bomb.Škody a mrtvé hlásili také v Souši/Tschausch. Následujícího dne se v místním deníku Brüxer Zeitung objevil článek odsuzující útok spojeneckých vzdušných sil. „Po 12. květnu přišel 21. červenec a s ním nový letecký útok,“ píše se. „Lidé se brzy urychleně odebrali do krytů. Přesto si tento teroristický útok vyžádal oběti na životech a raněné. Shozů rychle ubývalo, neboť hustá protiletadlová palba útočníky odrazila. Navíc byla úspěšná,“ dodává tehdejší tisk. Úspěch flaku lze s určitostí doložit i tím, že v blízkém okolí cíle došlo celkem ke čtyřem haváriím spojeneckých letounů, jež měly za příčinu právě palbu protiletadlového dělostřelectva. Ve třech případech se jednalo o B-24 Liberator, dva se zřítily do ulic města Teplice – Šanov/Teplitz – Schönau, a v jednom o B-17 Flying Fortress, ten havaroval u obce Křížatky/Kreuzweg na Mostecku. Po prvním leteckém útoku na chemičku v Záluží/Maltheuern dne 12. května 1944, došlo v sousedním koncernu SUBAG (Sudetenländische Bergbau), který byl úzce propojen s STW, k ustavení skupiny, tzv. Einsatzstab, který měl zaznamenávat průběh náletu ve všech jeho fázích. K vytvoření Einsatzstabu došlo 19. května 1944 a tvořili jej: diplomovaný inženýr Beisser za důlní část, hlavní inženýr Tschörner ze strojního oddělení a diplomovaný inženýr Neid z elektroúdržby.

Pomocníky Einsatzstabu byli jmenování W. Höcker, Heckel a Hantschmann. Protokol z 19. května 1944 ještě uvádí, že dalším řízením byli také pověřeni diplomovaný inženýr Schütz a Gustav Hampel. Štáb rozdal úkoly a jeho členové velice pečlivě zaznamenali průběh náletu z 21. července. Byla rovněž vypsána soutěž na umělé zamlžování chemického závodu. Do ní bylo zařazeno několik návrhů, z nichž se potom jeden vybral a ten byl pro výrobu umělé mlhy na chemičkou použit. Poprvé právě 21. července. Později však bylo zamlžování uznáno za neúčinné a bylo od něj upuštěno.

Poplach byl 21. července vyhlášen v 11.15 hodin a samotný průběh náletu podle záznamů Einsatzstabu zahájen o pět minut později. Vše fungovalo přesně podle toho, jak vedení skupiny, zabývající se organizací a sběrem informací, nařídilo. Jako první se ve 12.20 hodin ozval důl Himmelfürst z Chudeřína/Bergesgrün. Ing. Tobiasch hlásil: „Žádné škody!“ Pět minut nato hlásil Důl Konrad Henlein z Břeštaň/Preschen, že provoz je způsobilý. V půl jedné se telefonicky ozval z dolu Julius II Ing. Wagner a hlásil, že není v provozu a Hydrierwerk hoří. Důl Quido I/II ústy Laubenheimera hlásil dopad pum a požár na dvoře s uskladněnou výdřevou, ovšem podotkl, že nehrozí jeho další rozšíření. Hned nato se opět ozval důl Konrad Henlein. Volal Heinrich, že jsou bez elektrické energie a zařízení stojí. Ve 12.40 telefonoval z dolu Alexander Urbansky, že nedaleko Herrlich/Hrdlovky dopadla jedna bomba. Důl Kolumbus nahlásil, že je bez proudu a v blízkosti je nevybuchlá puma. Ve stejný čas oznámil Dr. Palisa z BWD Herkules, že je výpadek provozu a chybí podrobnosti. Podobně se k situaci na Herkulesu vyjádřil také Dr. Kliebhan. Deset minut před jednou hodinou hlásil Schimansky z Teplic, že šachty Britannia, Doblhoff, Milada, Gustav, Patria, Konkordia a Karl nejsou v provozu. Ve 12.55 hodin štáb zaznamenal do protokolu požár na dole Julius V. Několik okamžiků poté se opět ozval Schimansky z Teplic, aby oznámil, že na Virchowstraße se zřítila dvě sestřelená nepřátelská letadla a hoří. Přesně ve 13.00 hodin se ozval důl Mathilde, že je bez proudu. Práce Einsatzstabu pokračovala nadále i po skončení poplachu, a to zjišťováním další škod a upřesněním dalších informací. Poslední zápis je ve zprávě skupiny z 23.45 hodin.

Z jednotlivých podniků, ale také od majitelů domů a bytů byly nahlášeny škody po bombardování. Například ze šachty Herkules byla odeslána vedení dolů podrobná mapa se zakreslenými dopady pum do těžebních polí Herkules a v okolí šachty Minerva u Kopist, stejně tak jako v obcích Dolní Litvínov a Růžodol. Dopady pum byly hlášeny také z katastru dolu Betty. Ota Schnepp ve své práci Letecká válka v Krušnohoří uvádí, že bomby padaly 21. července 1944 také na Chomutov, Strupčice/Trupschitz a Okořín/Ukerrn. Poslední dvě jmenované lokality potvrtzují mapy, kde jsou jednotlivé dopady pum podrobně zakresleny. Nejbližší okolí dolu Pluto v Louce/Wiesa zaznamenává devět zásahů bomb přímo u železniční trati. Navíc mapa potvrzuje jeden zásah v těsné blízkosti nádržní budovy. Devět zásahů zaznamenává hlášení a mapa prostoru dolu Ignis v Braňanech/Prohn. Naproti tomu z dolu Himmelfürst v Hamru/Hammer a dalších vzdálenějších šachet nebyly nahlášeny škody žádné.

V samotném Záluží/Maltheuern bylo nahlášeno v přípisu Sudetenberg Kolumbus celkem dvanáct domů totálně zničených, patnáct jich bylo poškozeno těžce a pět středně. Pouze s lehkými škodami z bombardování vyvázly dva domy a to č.p. 2 a č. p. 4, u kterých byla hlavně rozbita střecha a okna. Nejvíce škod pumy napáchaly na Brüxer a Mittel Strasse.

Na dvaadvaceti domech byly hlášeny škody v Dolním Litvínově. Mimo jiné, byla také poškozena budova patřící pivovaru v Nové Vsi/Neudorf. Z Kopist obsahuje seznam tři desítky různě poškozených domů, přičemž nejvíce jich utrpělo újmu na Horst Wessel Strasse, a to rovných deset. Konobrž/Kummerpursch nahlásila škody na deseti domech.

Bez zajímavosti určitě není skutečnost, že mezi poškozenými v Konobrži byl i Stanislav Tvrdý z č. p. 150/4, strýc čs. zahraničního letce a příslušníka 311. bombardovací peruti RAF Bohumila Tvrdého. Stanislav Tvrdý po osvobození zahynul 13. května 1945 společně se svým bratrem Karlem Tvrdým (otec čs. zahr. letce v RAF) a Františkem Zajícem při výbuchu vojenského nákladního automobilu plně naloženého municí na dvoře ve statku v Želenicích/Sellnitz.

cervenec44 flak

Výročí: Druhý nálet na chemičku STW AG, 21. 7. 1944

Post navigation