moravek

Náš region teprve nedávno objevil dalšího ze skromných hrdinů zahraničního odboje druhé světové války. S určitostí tak lze již tvrdit, že rodáci nebo občané z Mostecka a Litvínovska bojovali na všech frontách. Díky několika náhodám se totiž podařilo objevit muže – vlastence, který byl iniciátorem pomoci americkým vojákům pro nás na exoticky vzdálených Filipínách. Tento statečný muž se jmenoval Arnošt Morávek a po válce se usadil v Sandlu (dnes Písečná) u Litvínova.

V únoru roku 2004 vzrušili českou veřejnost zprávy o čtrnácti Čechoslovácích, kteří se v době, kdy Japonsko, jako velký spojenec hitlerovského Německa, chtělo obsadil Filipíny, dali do služeb US Army. Vše začalo 8. prosince 1941, kdy japonské císařské vojsko uskutečnilo své vylodění na Filipínách, v nejsevernějším souostroví Bataan. Místní Čechoslováci s napětím sledovali zprávy a nakonec se rozhodli přidat se k americké armádě ve snaze pomoci ji invazi Japonců zastavit, nebo zpomalit. Nikdy se však nestali americkými vojáky, pouze jako civilisté vstoupili do služeb US Army. Koncem prosince provedla japonská vojska hlavní útok v zátoce Lingayen a v průběhu jediného měsíce obsadila hlavní město Manilu a zatlačila americké jednotky, jimž velel generál D. MacArthur. Díky odvážným Čechoslovákům však Japonci neměli postup tak jednoduchý. Po dalších čtyřech měsících bojů nakonec Američané kapitulovali a více jak 75 tisíc spojeneckých vojáků padlo do zajetí. S nimi i čtrnáct Čechoslováků.  Sedm z nich podmínky v zajateckých táborech nepřežilo. Byla jim odhalena pamětní deska a jejich jména jsou napsána na novém památníku postaveném přímo v Manile, takže teprve v roce 2003 se naše úřady oficiálně dozvěděli o statečnosti hrstky našich občanů.

manzelka

Navíc díky tomu, že se jeden z pamětníků událostí, který prožil přesně to, co ostatní Čechoslováci na Filipínách, zajímá se o osudy všech našich občanů z Filipín, se podařilo vypátrat, že jedním o oněch čtrnácti byl také Arnošt Morávek, který se po válce přistěhoval na Litvínovsko.

Arnošt Morávek se narodil 31. prosince 1886 v Lánech u Litomyšle. Kdy přesně odcestoval do exotického Tichomoří se neví. Nejspíše tam ale pobýval delší dobu, protože po svatbě s Angličankou Emily Wadhams (nar. 13. května 1892 v Maidenhead), se jim narodily dvě děti. Syn Gerald (11. dubna 1917) v indickém Belgaumu a dcera Elisabeth. V době, kdy vypukla II. světová válka byl Arnošt Morávek v hlavním městě Filipín Manile váženým a dobře situovaným občanem – obchodníkem. „Pobýval zde již delší čas, navíc měl za manželku Angličanku,“ říká o něm pamětník událostí Carl Aster, kterému se podařilo sestavit alespoň částečné životní všech československých občanů na Filipínách, s výjimkou Arnošta Morávka, po kterém ještě donedávna intenzivně pátral. Když podnikly Japonci invazi na souostroví, byl iniciátorem pomoci americkým vojákům a dal dohromady oněch čtrnáct našich občanů, kteří se nakonec do služby US Army dali. „Byl nejstarším, všichni ostatní byli podstatně mladší, ale měl jejich důvěru, protože vzhledem k svému pobytu v Manile dokonale znal prostředí a místní zvyky,“ doplňuje další informace Aster. Údajně se mu povedlo ještě před celým obsazením Filipín poslat celou rodinu do Anglie. Poté, co padli čs. občané do zajetí prošel několika tábory, včetně pověstného Campu O´Donnell.

jeep

Po osvobození byl nejdříve jako inicátor pomoci americké armádě přijat samotným generálem MacArthurem a pak se vrátil do Československa. Na začátku května roku 1946 s americkým pasem poprvé přicestoval do tehdejšího Horního Litvínova, kde se nejdříve usadil v Nádražní ulici č. p. 591. V červenci 1947 se přestěhoval do tehdejšího Sandlu (dnes Písečná) č. p. 14, kde se stal farmářem. Byl zde veden jako drůběžář – zemědělec. Jeho farma, v které pěstoval drůběž se rozkládala na ploše dnešního rušeného hamerského koupaliště.

Jako úspěšný a vážený obchodník měl dost kapitálu, aby mohl ve své staré vlasti úspěšně pokračovat v živnosti a podnikat. Jenže nakonec vše dopadlo jinak. Únorové události roku 1948 rozhodly o tom, že Československo, stará vlast Arnošta Morávka, do které se rád po skončení II. světové války vracel a které chtěl pomoci s její obnovou, padla do rukou komunistů. Šedesátiletý muž, který od americké armády obdržel nejen uznání, ale například i jeep, aby mohl spokojeně farmařit, o vše zásluhou komunistické konfiskace přišel a v říjnu 1950 v mostecké nemocnici zemřel, jako údajný vedoucí JZD, v které byla jeho farma v Sandlu při č. p. 14 násilně převedena.

Muži, kteří nepřežili agresy Japonců na Filipíny a poté, co padli do zajetí, nelidské podmínky japonských lágrů:

Jan BŽOCH
Pavel FUCHS
Leo HERMAN
Jaroslav HRDINA
Fred LENK
Josef VAŘÁK
Antonín VOLNÝ

 

jeep

 

moravek

Farmář ze Sandlu u Litvínova bojoval proti Japoncům

Post navigation